Vlak krájí krajinu
svítá černobíle
Zlatý lem obzoru
zdobí jej nadějí
a obrysy topolů
střeží vodní hladinu

Pak překvapí jej barv
a světlo odhalí nový den.

Z kupé mu pokynu
A vůní čajem z máty
slavnostně ovoním

Písní tklivou mísí život
k tajemství co přichází
jenže se to nedozvím

vlak ve stanici končí